CLANEK

 

Jak se dělá pořad aneb hlásí se Frisbee

Návštěva televizního studia patří k událostem, které, pokud nejste ryzí profesionál, obvykle doprovází pořádná porce trémy. Svým způsobem má vždycky proč. Nic extra příjemného Vás totiž nečeká. Kruté a nemilosrdné otázky, šavlozubý režisér s pohledem hladové šelmy, odporné množství ostře řezajících světel a oči kamer, které v jedenadvacátém století znamenají čárkový kód na čele. Do toho všeho trpíte pod nánosem metráku make-upu  proti lesku a co víc, v našem případě -  celou tu dobu se musíte dívat na Bélu Némeshegyiho. No řekněte, není to hrůza?:)

 

foto: Jedi

Hácéřkář Béla

Víte co? Zkusme to znovu. Když si představím, jak našemu "hártkoráři" a výraznému hudebnímu oblíbenci Bélovi stydne po přečtení úvodu krev žilách, nelze ve stejném tónu pokračovat. To prostě nejde. Abych tedy vše uvedl na pravou míru: návštěva tohoto DJe a moderátora ve studiu, kde se natáčí bývá zpravidla velice příjemná záležitost. V září roku 2003 začal spolupracovat s Petrou Ludvíkovou na jediném pořadu o elektronické taneční hudbě, který se dá, nepočítáme-li multikulturní Paskvil v českém televizním éteru, naladit. Už čtyři dlouhá léta nese sympatický název Frisbee a pravidelně ho vysílá hudební Stanice Óčko. A právě při jednom letmém setkání s ním kdesi v ulicích hektické Prahy nás napadlo po několika letech opět vyrazit na reportáž a podívat se mu pod ruce přímo v akci.

Na výletě v televizi

Kdo hledá budovu, ve které televize sídlí poprvé, nestačí často věřit vlastním očím. Nenápadná vilka obrostlá stromovím totiž na první pohled jako sídlo profesionálního studia s kamerami vůbec nevypadá. Dostaneme se k ní ze smíchovské Klamovky a ještě než stačím instruovat fotografa kudy pokračovat dál, už si plete vchod jako každý nováček. Budovu proto celou obcházíme a po několika sekundách nás vítají moderní prosklené dveře. Za nimi už s úsměvem čeká Béla Némeshegyi, držíce fungl nový scénář. Dnešním hostem prý bude vítězka ankety Dance Awards - DJane Lucca. Netrvá dlouho a z neformálního přátelského klábosení přecházíme k tématu, kvůli němuž jsme tady.

Pořad Frisbee se na obrazovkách objevuje každý týden a vždy se několik dní před samotným vysíláním předtočí. Béla k procesu jeho vzniku vysvětluje: "Člověk má na přípravu relativně mnoho času, protože za jeden týden se toho na taneční scéně nestává tolik převratného. Novinky se ale určitě najdou, takže já se například připravuji doma během tří – čtyř hodin. Základní je bodový scénář, s kým a čemu se vlastně v pořadu budeme věnovat. Vzhledem k tomu, že nemůžeme spoléhat na to, co nám labely pošlou, je nezbytné vybrat i videoklipy, které chceme hrát. Scénář obsahuje také time-kódy, čili jejich přesnou stopáž. Všichni ve studiu už předem zhruba vědí jak bude vypadat, protože postupem času Frisbee získalo určitou strukturu, která se opakuje," povídá. Na otázku, jak tedy pořad vypadá, slyšíme v krásně barevném foyeru recepce rychlou odpověď: "To je jednoduché. Je tam vždy nějaký úvod, nějaký novější videoklip a hned po něm přichází host. S ním děláme průměrně tři vstupy, jež dohromady zaberou maximálně patnáct minut. Celé to doplňuje různý videomateriál, soutěž a úplně nový videoklip o němž si musím vždy sehnat podrobné informace."

Procento českých klipů je minimální, protože jich na taneční scéně příliš mnoho nevzniká. Pšenka proto nekvete ani divákům, neboť všechny dosud existující klipy již Óčko odvysílalo. Některé pochopitelně i několikrát. Dobrý host je samozřejmě pilířem celého pořadu a tak se ve studiu střídá celé spektrum osobností. Jedna skupina, ale velmi zřetelně chybí. Béla k tomu dodává: „Rozhodli jsme se, že do pořadu nebudeme vůbec zvát promotéry. Nechceme totiž dopadnout jako jiné pořady, kde si tihle lidé propagují svoje akce. Snažíme se proto zvát lidi, kteří se na taneční scéně pohybují a jsou aktuálně něčím zajímaví. A když ne, tak ty, kteří jsou divácky poutaví tím, co dělají. Třeba VJe, novináře nebo podobně. Jednoduše lidé, co nejsou promotéři či DJs, ale zároveň jsou pro  scénu stejně důležití,“ říká.

V jámě lvové

Béla ani nedopoví větu a nám do zad ďábelskou rychlostí vpadne drobná blondýnka. Přesně na minutku dorazila DJane Lucca a celá zadýchaná nás vřele zdraví. Dobrá nálada díky slunečnému počasí prostupuje všemi členy dnešního natáčení a ani později v režii tomu nebude jinak. Každopádně čas pro povídání se nám nebezpečně krátí a my se připravujeme na cestu do suterénů, kde studio fyzicky sídlí. Přitom nás čeká několik nezbytných úkolů:

1. Recepce

Pokud přichází host včas, bývá na recepci zvykem se zapsat do návštěvní knihy. Pro moderátora zde obvykle čeká jen několik vzkazů či balíčky od vydavatelství, jelikož  podmínky svého vystoupení má již uvedené v pracovní smlouvě. Na místě zde sedí pověřený recepční, který se stará o celý foyer a vítá příchozí hosty. Neustále zvedá telefony a odpovídá na dotazy volajících.

2. Maskérna

Vypadat na obrazovce dobře se už tak nějak předpokládá. Každý, kdo bude na malý moment sedět v křesle pro hosta je upraven profesionální maskérkou. Minimální úpravou je lehký make-up pudrem. To proto, aby nebyl vidět pot či kožní maz, který se na kameru pod ostrým světlem reflektorů ošklivě leskne.

3. Studio

Studio je místnost, ve kterém pořad Frisbee vzniká. Je rozdělen do tří částí, ve kterých se s hosty natáčí. Každá má jiné pozadí. Ústřední prostor je vybaven velkou zelenou plochou na níž se později v režii klíčuje pozadí nebo tapeta, která je zrovna zapotřebí. V Óčku má každý pořad tapetu či pozadí své a diváci tak ten svůj "oblíbený" okamžitě poznají. Kolem okna, které vede do režie je několik kamer a displayů na něž se obraz, který kamery snímají, přenáší. Host nebo moderátor se tak i během záběru dobře vidí a může upravit svůj postoj či způsob mimiky. Kamery jsou většinou trojího typu. Beta cam, DV cam, které používá Stanice Óčko a HD (high definition). Každý dostane malý mikrofon, který vypadá jako jakési handsfree k mobilnímu telefonu a mikroport za opasek, jenž zvuk přenáší do režie. Ještě před samotným natáčením je potřebná zkouška zvuku, světel i kamer. Pokud všechno funguje jak má, může se konečně začít a moderátor spustí první věty…

4. Režie

V této místnosti, plné televizí a všemožných pultů s tlačítky, se pracuje naplno. Přítomni jsou 4 lidé: zvukař, režisér, střihač a kameraman. Režisér je v pyramidě vzniku pořadu úplně nejvýš a rozdává úkoly všem okolo. Před sebou má scénář a tabulky, do nichž pečlivě zapisuje stopáž a sled jednotlivých záběrů a prostřihů. V případě přeřeknutí se, či jiných chyb, nechává moderátora i hosta všechno opakovat. I v případě dobrého vstupu s opakováním rád žertuje a baví se nad protáhlými obličeji hostů, kteří ze sebe v potu tváře vymáčkli nejlepší monolog svého života. Režisér je také odpovědný za to, že se v pořadu neobjeví komerční názvy a jména značek, za něž uděluje RRTV velké pokuty. Hotový pořad se ukládá a společně s předtočenou anoncí čeká na vysílání.

5. Divák

S pomocí kabelu, satelitu nebo internetu divák ladí na svém přijímači pořad Frisbee, který má možnost vidět ve čtvrtek v premiéře či sobotní repríze.


Pár otázek na závěr:


Zasahuje Vám Režisér do formy vaší realizace pořadu?

B: Nechává nám v podstatě volnou ruku. Sleduje, jak všechny vstupy působí, co kde vypadá dobře a špatně, a když se mu něco nelíbí, jede se znovu. Pokud se ale něco nezdá nám, klidně s námi celý vstup přetočí znovu. Co se týče obsahu Frisbee, ještě nikdy nám nikdo neřekl ani slovo. Je super, že je to jen na nás.

Procházíte jako moderátoři kabelové televize hlasovým cvičením? Nás v Rozhlase před nějakým časem velice často školili a jak si pamatuji, nebyla to žádná legrace.

B: Nic takového. Hodně lidí, kteří se v Óčku objevují, už má nějaké zkušenosti buď s kamerou nebo alespoň hlasovým projevem, takže to není tolik potřeba. Pochopitelně, že stále je co zlepšovat, ale zatím se to nejeví jako nějaký velký problém.

Vzpomenete si, kdo všechno z významných hostů již studio navštívil?

B: Když zapátrám v paměti, tak můžu jmenovat třeba Michaela Buriana, Luccu, Chrise Sadlera, Josefa Sedloně, Floexe, Orbitha nebo vašeho šéfa Dana Kafku.

P: Ještě doplním třeba Juanitu Juaréze, Honzu Muchowa, ZKA4T, Hypnotix...
U některých z nich už to v poslední době bylo druhé kolo a až na sebe nějak výrazně     upozorní, pozveme je třeba potřetí.

Od koho získáváte videoklipy? Neříkejte mi, že těch tanečních se stihne vyrobit tolik…

B: Óčko má naštěstí archiv s mnoha tanečními klipy. Do jednoho dílu se jich vejde tak osm, devět, takže si zatím nějak vystačíme. Já bych samozřejmě nejradši vysílal jen novinky, ale to dneska nemůže ani MTV. Těch tanečních prostě tolik není - pokud se tedy chceme vyhnout diskotékovým tancovačkám typu Karma..

P: V tom s Bélou nesouhlasím. Nejenže to není možné, ale ani bych nechtěla dělat pořad jen o novinkách. I v minulých letech vznikly originální a kolikrát zlomové videoklipy, které už dneska lidi v podstatě nemají kde jinde vidět. Jsem ráda, že jim to na Óčku můžeme umožnit.

B: Zásadně nasazujeme hudbu, která má blíž k undergroundu než ke komerční hudbě. U videí to sice není tak snadné jako třeba na Radiu 1, protože spousta undergroundových skladeb video nemá, takže jsem museli tu hranici trochu posunout směrem k mainstreamu, ale pořád jsme na hony vzdáleni Scooterům, DJům Bobům a jim podobným.

Jak takový proces "získání" klipu probíhá? Víte to?

P: Jsme v kontaktu s českými vydavatelstvími, které si nechávají ze zahraničí posílat kompilační kazety s aktuálními videoklipy. Na některé novinky musíme čekat déle, některé se k nám dostanou, ještě než vůbec vyjde singl. Zkoušeli jsme oslovit ke spolupráci i menší zahraniční labely, ale výsledek se rozhodně nevyrovnal našemu vynaloženému úsilí. Pokud tě zajímá technická stránka věci, dostáváme klipy většinou na analogové betě nebo DVD a poté se musí nagrabovat do počítače, ze kterého vysíláme. Do detailů bych se ale nepouštěla, to přenechám odborníkům..

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016