CLANEK

 

Aimacovy vylomeniny 06

Hi, all of Ya! Hodně štěstí pro celý letošek, jsem chtěl popřát. Dodat. Původně už v lednu... Tušil jsem, že další díl Vylomenin nebudu mít hotový hned zkraje roku, ale že chytím měsíční manko, to nebylo ani v plánu "XTOYX", natožpak v plánu "B". A ne, že bych termín podcenil, to zas ne. To jen ten konec roku byl tak "nezapomenutelný",  jak jsem nám všem v dobrém přál, že se z toho probírám ještě teď. Každopádně to, co právě čtete, není začátek konce, ale úvod k 06, a tak vám zase můžu popřát počtení, od kterého chci jen jedno: aby pro vás neznamenalo ztrátu času. Jakýkoliv jiný vjem, který se o vás byť jen otře, bude vítán vřelým objetím. A žádný čtení ve spěchu s plnou pusou oběda kolem 23. hodiny. Prostě si na sebe udělejte trochu času. Toužjepů..sed..?!Musímlet..Ča..

 

Letem světem

Po tak "dlouhé" odmlce se nám nabízí obligátní otázka: "Co nového u RAMu?" Pro mě je to oblíbené a docela vděčné téma, takže s chutí do toho. Tak kromě toho, že Loadstar vydají milionkrát avizované album asi až příští století, jak se zdá, chystá se tam mezitím o fous méně očekávaný release: album Rene Lavice - "Insidious". Že bude kvalitní, o tom nemusíme polemizovat. RAM je zajímavý v mnoha ohledech, ale k nedávnému zamyšlení mě přivedla jejich "politika" vydávání alb. Kdysi, z ničeho nic, najednou album Bashera. Bum! Kvalita, ale žádný velký ejchuchu a útok na mainstreamové parkety. Prostě poctivá muzika bez pozlátek a kudrlinek. Pak humbuk kolem Sub Focuse, Chase and Status, nedávno Calyx a Teebee a najednou  bum - album Reneho. Zase žádná velká masírka, která by strhla hitparády. Kvalita? Ale to zas jo... Co z toho vyplývá? Že se RAM ještě drží, a stále se chce držet, v určitém "undergroundu"? Možná odvážná myšlenka, ale přece jen. V době, kdy to všechno pomalu sklouzavá do jednoho provařenýho pekla, v době, kdy znáš i velikost bot svého oblíbence a jeho tracky znají už i muly v Himalájích, si najednou někdo postaví hlavu a jde proti proudu, a to i na úkor výdělku. To se mi líbí. Ovšem z nedostatečnosti mé reflexe v souvislosti s RAMem pochopím, když někdo namítne, že zrovna tohle vydavatelství není výjimkou. Určitě není, ale s přihlédnutím na to, jak je to obrovská značka a co z toho kouká za potenciál, je přinejmenším sympatické, že z toho nedělají jednu velkou pouť, ze které se sypou penízky, jak z té tibetské pohádky "Mulíčku, otřes se". Představte si variantu "B": Rene by udělal pár nových tracků s nějakými vokalisty, pak nějakou tu spolupráci se stálicemi ze scény, k tomu všemu pár klipů, propagace, pár termínů, kdy že už to jako vyjde a pak... Dovedete si představit ten rozdíl v počtu lidí, kteří by tohle celé začali víc sledovat a jak by se to projevilo na prodejnosti a tím pádem zisku jak vydavatelství, tak umělce? Pár babek by to asi bylo... Takže mezi těmi cestami rozdíl je, a ne zrovna malý. Ale to už se vlastně dostáváme někam úplně jinam, jde přece o muziku.

Andy C / Rene Lavice

Á propos, když už vidím tu fotku... Andy se v loňském roce vrátil k produkci, resp. začal remixovat všechna možná jména (jen ty největší - logicky - zase jsme u toho), ale nedávno se vyjádřil, že letošek v tomhle bude ještě zajímavější. Nejen, že začal makat na svých ryze autorských věcech, ale i on má v plánu album! Ano, Andy C – LP. Dávám mu rok, maximálně dva.

Zanetic

Zanetic. Co to je, kdo to je? Asi můžeme začít tím, že ani tentokrát to není most a hrad. A taky to není verze 2.0 neohrožené skupiny vtipálků v kapsáčích. Řekněme spíš, že je to pro nás relativně novější krev na scéně a když se ještě zmíníme o tom, jaké že fyzické schránce tohle jméno náleží, dostaneme se až k rodákovi z dalekého Perthu. Ten, krom toho, že je kámoš s ptakopysky a dalšími jedinečnými fešáky, produkuje slušnou muziku, která si říká o pozornost. Pravdou je, že by mi asi trvalo o něco delší chvíli, než bych si ho všimnul, kdyby zůstal jen u svého, dost možná nejoblíbenějšího dubstepu a jiných stočtyřicítek, jenomže on se teď vytáhl na bristolském Screwloose Records s D´n´B singlem jako kráva se stosedmdesátičtyřkilovým zvoncem na krku, a tak si dost neomaleně řekl o zaslouženou slávu. Silný zvuk, skvělý MC Texas a vibe, který bezděčně zaměňuje dolní končetiny za horní a zase naopak. Jen se vždycky modlit, aby když dohraje poslední tón, byly všechny údy zpátky na svých místech.

image

"Slyšeli jste to? Ticho! Poslouchejte. Jo, teď. Že by to snad... Ten s maskou?!" Ten už těžko. Ale tak nebo tak, pro jistotu - zažeňte děti spát, nebo se jim o tom bude zdát. Opatrně a v klidu, ať je ještě nerozhodíte. Vezměte svoje ratolesti do náruče, něžně je uložte do postýlek, zachumlejte je v peřinkách  a ještě než odejdete, obklopte je plyšovými kamarády, aby se moc nebály a mohly se za ně schovat, kdyby nejhůř bylo. Hotovo? Fajn. "Snad se Ti teď bude dobře spát..." Jasně, jsou to oni. Konečně dobrá zpráva. Sebranka okolo Original Sina. Lidi z Image Muzik. Otevřete dveře dokořán. "Čau, nazdar!" Tihle UK badboys mají tvář, mají styl, drží basu, nešetří střelným prachem, proto tolik radosti... A navíc přinesli nové album, chcete-li kompilaci, která se jmenuje tak hezky, tak přátelsky: "We Are Your Friends!" Máme jim to vůbec věřit? Myslím, že můžeme. Sice to nejsou žádní beránci, ale ví, co se patří. Nevím, jak vy, ale já mačkám "play".

IMAGE MUZIK PRESENTS - WE ARE YOUR FRIENDS - IMAGELP001 - OUT NOW!!!! by IMAGE_MUZIK

"Chviličku, prosím Tě... Jen najdu chránič zubů, abych nedopadl jako Ty, a hned beru boxérky. Kde jenom může... Čekej... Počkej... Hele, asi ho fakt nenajdu. Tak pojď, 3,2,1!" Mortem z Polska - dodneška vydával zajímavé a deepově lazené songy, přičemž většina z nich byla opravdu něčím vyčuhujícím z řady. Donedávna je vydával na labelech jako Im:LTD, Modulations u Kasry, Demand, apod., aby na sklonku loňského roku upsal jeden kousek na respektované sérii Genesis EP, která s pravidelnou nepravidelností vychází pod skeletonem železné hlavy aka Metalheadz. Když si tedy zahraju na toho věštce, tak si zkusím tipnout, že to v jejich případě nebylo první, ani poslední zkřížení hnát. Ba si dokonce myslím, že Mortema časem odchytnou, jako našeho Rida, páč tuším, že v něm dřímá veliký potenciál. Uvidíme... Třeba jsem taky vedle, jak ten odvedle. Radši ještě omrkneme zbytek EP – máme tam FDýho, který nenápadnými krůčky začínal s lidmi jako Keza, Hydro, Script, ale taky Ulterior Motive (už v roce 2010, stejně jako 2012). Nedávno se dokonce ochlapil natolik, že začal vydávat úplně sám. Dál se nám na EP předvádí dva amíci - Quadrant, kteří si trpělivě získávají respekt již od roku 2005, kdy se prvně upsali na Renegade Hardware a dále pokračovali třeba přes Citrus, Fokuz, aj., až se vydrápali až sem - na jeden z těch pomyslných vrcholů. Gratulace a salut do jejich rodných měst – Atlanta a Seattle! Mimojiné, ze Seattlu pochází i holčina Iris, se kterou kluci na zmíněném  tracku spolupracovali. No a posledním do party je kanonádník Prolix, který na Headz není žádným nováčkem a trackem "What You Need", potvrzuje, co potvrdil už mnohokrát. Na závěr myšlenka, se kterou se musím podělit: Goldie minulý rok vydáním 100. releasu pomyslně uzavřel jednu obří kapitolu a nové releasy po té stovce začal číslovat od nuly. Co od nuly... Od dvojky! Když už tedy tyhle čachry, proč i sérii Genesis, při jejím třetím zápisu v původním katalogu, elegantně neutnul a pokračuje v ní? Začínám mít hodně vážné podezření, jestli on ten Goldie není náhodou tak trochu "svůj".

V/A - Genesis EP Pt.4 by Metalheadz

Assalamu alajkum! Možná to zní jako nějaký speciální pokyn pro soutěžící v psích kusech, ale v překladu do jazyka rodného, je to "mír s vámi". Právě tuhle frázi si vzal k duhu i MC Skittles v nově vyšlé spolupráci s Dub Phizixem. Phizixův návrat na Exit Records po úspěchu s "Markou" a znovu věc, která má potenciál zaujmout. Zaujala. Jak jinak. I když už bez takového rozruchu, jako "Marka". Ona tahle písnička totiž taky není nejmladší, jen tak mezi námi. Existovala totiž už v době, kdy vycházela zmíněná "Marka", a to už je nějaký ten víkend zpátky. Kluci si ten release zase syslili, až ho usyslili, jako kdyby to měla být poslední věc, co kdy vypustí do světa. Dub Phizix je určitě excelentní producent se smyslem pro originalitu, ale za jeho nedávným vele-toč-úspěchem stojí ještě někdo. Parta, která má za vlastní priezvisko: Broke´n´English. Minimálně by se slušelo, věnovat jim konečně pár řádků. Jde především o skupinu umělců a dnes už možná i o určité zařazení, nebo až "typ" určitého přednesu rapu, které má kořeny v britském Manchesteru. Parta správných lidí se kdysi dávno sevřela v jednu zdviženou pěst a prosadila se nejen talentem a aktivitou na britské scéně, ale prostě i tím, že byli originální. Ocenění a uznání za přínos, ať už za hudbu nebo jejich rádiové show, začali sbírat takřka okamžitě, a to i od lidí jakými jsou např. Jeru The Damaja, Xzibit, The Beatnuts, Jehst, ale třeba i Beyoncé. Určitě je jim vlastní originálně pojatá integrace vlastního rapu, a často i zpěvu, s hudbou a nikdy jim nebylo cizí propojení muziky "z ulice" s různými hudebními styly od jazzu, přes reggae, house až po třeba klasiku. DRS, Strategy, Skittles, Konny Kon, jejich kéma, producent Chimpo... To jsou ti, kteří k tomu mají co říct. Do té doby, než se u nás někdo z nich ukáže, jestli se vůbec někdy ukáže, dejme si aspoň pár vypovídajících ukázek, ať taky trošku víme, zač je toho Menšesta loket.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=lk0Nz6OZ0jw

http://www.youtube.com/watch?v=36tnx71FtAA

http://www.youtube.com/watch?v=OGN0wrRqEfI

http://www.youtube.com/watch?v=IrqL3F9mAfk

http://www.youtube.com/watch?v=W_eOl5v3yNs

http://www.youtube.com/watch?v=AnF40_0iy1U

http://www.youtube.com/watch?v=mOkduTSob3k&list=UUUnBedrbWNHuhtt-1oazaGw&index=1

Otvírák konzerv

Na mini rubriku "Otvírák konzerv" se dá dívat minimálně ze dvou různých pohledů. Jeden úhel pohledu představuje variantu, že vybrané tracky mívají potenciál zaujmout i ty posluchače, kteří mají k téhle muzice asi tak blízko, jako naši bafuňáří k jízdě v MHD. Ten druhý úhel pohledu nabízí variantu, že uváděné tracky mají vážně takovou sílu (vnitřní/vnější/obojí), že kdybyste postavili sound system před halu s výrobou fazolí v konzervách a pustili ten song, tak se od prvního kopáku změní na výrobu fazolového pyré. Férové fazolové purée s kousky plechu, kousky mašin, kousky haly, kousky zaměstnanců. Ehm... Tak nějak. To byl zase jednou ftip. Vtípek hodný volnomyšlenkářské a přitom důmyslné a nápadité mentality, kterou vyjadřují naši oblíbenci Machine Funck, skrzevá svou osobitou hudbu. Hudbu, kterou vždy prezentují za přítomnosti poctivého základu z undergroundu, hrnku nápadů, hrsti inteligence, špetky vtipu, náprstku potřebných dohadů "jakžetotedabudevypadat", ale vždycky z toho vzejde něco, co se vám vryje pod kůži a budete na to vzpomínat. Proč? Protože se to jen tak neslyší a případně ani nevidí. Omluvte vsuvku: "Nailo, tohle je vřelý pozdrav ode mě a druhý půlky M.F., do White Rock in CAN! Čaaaaaau! :)" Konec vsuvky, zpátky k hudbě. Člověk by si přál, aby u nás bylo víc takových lidí, jako jsou Machine Funck. Tohle dílko je jejich remixem na track pána ze severu, který si říká ANS a nutno připíchnout, že je to setsakra dobrej producent a kdo ho nezná, ať tam běží, nebo si o něm aspoň něco najde. Tak co, už vás zajímá, jak dopadla tahle malá domů? Nebo snad - shora dolů? Ze severu do středu? Aaaa, to je jedno... Nebudu to prodlužovat – je to prostě boží. "Maximum respekt, gájs!"


Někdo to rád sladké

To je svatá pravda, ale jak se říká: "Kolik vůní, tolik chutí!" A asi můžu dodat: "Kolik chutí, tolik lidí!" Ale že by existoval někdo, kdo sladké vyloženě nemusí, tomu ani nevěřím. I když se může stát, že někdy ochutnáte něco tak hořkého, že úplně zapomenete na to, že nějaké "sladké" vůbec existuje. A v takové chvíli vám i ten nejsladší kousek přijde jako ta největší ironie pod sluncem. Tentokrát si vezmu od každého něco a napasuju to na nový release od Mr. Joseph. Super high level liquid drum and bass!

Mr Joseph - Floating Island EP by VRECORDINGS

Dárky z dálky

Ho ho ho. Další VIP mix na "Tap Ho"? Nikolivěk. Jen mě přepadl jakýsi trpko-smích. A ani ne tak kvůli tomu, že jsem vás v prosincovém čísle nechtěně okradl o pack s free tracky, jako spíš kvůli tomu, že u toho výčtu tracků nebyl pražádný download link a prošlo mi to, jako by se nechumelilo. Asi ho nikdo moc nepostrádal, ale přesto se omlouvám a tady je náprava. Po měsíce vybíraný tracklist, neochuzený o pár exkluzivních novinek: James Blake - "Limit To Your Love (Lynx remix)", Deap Vally - "End Of The World (Kove Remix)", Luca - "Eastern Highway (Tokyo Prose remix)", Rene LaVice – "Thorax", InsideInfo – "Sundew", DJ Hazard - "0121 VIP", Katharsys - "The Scraper (Encode & Davip rmx)", Underworld - "Born Slippy (Calculon Bootleg)", Displaced Paranormals – "Telescope", Ad Apt - "Broken Bones" (BCee and Bladerunner remix), Dimension - "Raver Fizz", Plan B feat. Labrinth – "Playing With Fire (High Contrast remix)", Sasha - "Fundamental (Gridlok remix)", Lenzman - "More Than I Can Take (Enei remix)", Photek - "Ni Ten Ichi Ryu (Buraka Som Sistema Riot´s remix)", Morning Parade - "Under The Stars (Wilkinson remix)", Krakota - "Be Myself VIP", Netsky - "Pirate Bay VIP", Dub Phizix and Skeptical feat. Strategy - "Marka (Donkong rmx)", Nero - "Won't You (Be There)", Spectrasoul - "The Tube VIP", Commix – "Satellite Type 2 (NRanges and Uberman remix)", Stray - Timbre VIP, Goldie - "We Are The Core", aj.

Ještě přidám pár setů, které mě oslovily:

DJ Cotesy and MC Harry Shotta? Jízda, při které ani helma nepomůže, kdybyste se snad báli o svoje zdraví.

A-Sides a jeho set ze začátku roku pro Knowledge. Neskutečné řemeslo! One DJ, pán DJ!

Videostop

Má techno něco společného s technologiemi? Je to víc, než těch 5 písmen? A co na to Eric Cantona? Jasně, že má a asi by bylo chybou neinformovat skrz tyhle stránky o jedné geniální technologické novince. "Neslavno jest zoufati si nad pokrokem". To prý kdysi prohlásil jeden uznávaný pán, kterého jsem svého času opravdu nenáviděl. Co jsme si, to jsme si... Každopádně se mu ten výrok o pokroku povedl a tady je jasnej důkaz. Důkaz dechberoucí.



Fleur Delacour. Říká vám to něco? Minimálně některým určitě. Mne to ale nedávno napadlo v souvislosti s D´n´B. Když jsem se dozvěděl, že po světě běhá zpěvačka, která si říká Fleur a záhy jsem nádavkem zjistil, že jí k tracku "Turn The Lights On" složil hudbu Culture Shock, asociace, jasnější než rozsvícení samotné, byla na světě: Fleur de la Culture Shock. Možná až příliš dětinská myšlenka. Možná. Ale proč o tom nenapsat pár řádků, když se to tak pěkně nabízí. A až na ten ne-moc-šťastný doslovný překlad, je to docela dobrý tip na název jejich projektu. Vážně bych nebyl proti, kdyby to spolu táhli a úspěšně dotáhli, až nevím kam, ale takhle nám to album Culture Shock vážně nevydá. Takže ať ho moc nerozptyluje, holka jedna šikovná!



Ty jsi Čas. Ty jsi ten pán, který hraje proti nám. To každý ví. Ale když si vezmeš slovo, stejnak Ti to máme za zlý. Snad jediný, před čím se sklonit musíš, je hudba, kterou nazýváme nadčasovou. A za tuhle prohru, Ti strouhám mrkvičku oranžovou. Nejsi všemocný. Dobře Ti tak. Hluboký úklon, prosím, a dej si tenhle flák.



8-bitové zvuky? Ty žeru! A ten klip? Přísnější, než Zlatan Ibrahimovič ke spoluhr&%R$#%$%^#$<”§ Insert coin to continue..




aimac

foto: archiv

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016