Report z akce Kinetic w/ Giegling od AhZ

Předem také nebylo jasné, jaký je časový rozpis, zda bude nějaký český support, či nikoliv. Na informace byla událost na netu poměrně dosti skoupá. My ale nejsme žádní hobíci, co se hrnou do klubu na desitku. Warmup proběhl v soukromí a cestu jsme si od Nábřeží keptna Jaroše odbyli pěšky s lahví harrachovského ležáku v rukou. Obojí doporučuji všem. Poslední dvě zastávky nám pomohla tramka a jaké to bylo milé překvapení, když jsme v zadním voze potkali "kamina Yacube s felákama". A příjemná setkání pokračovala. Hromadné zdravení před klubem i ve foyer korunovala hláška: “Tyve to je známejch, dneska cejtim, že to bude hodně "mňau" mejdan..."



Už u šatny byly pověšené repráky, z nichž se blízkým okolím nesl nenucený abstraktní house, pozůstatek z před chvilkou skončené vernisáže nové výstavy. Nad hlavou visela spousta pestrobarevných vlaječek jako z Tibetu a nám začalo být jasné, že tady si dal někdo práci s výzdobou. Matéčko, welcome špek a pomalé kroky do hlavního sálu, odkud nám hudba pulzovala jen velmi jemně v ústrety. To, co se nám naskytlo za pohled, předčilo veškerá očekávání. Mlhu, tak akorát rozprostřenou po sále, zvolna prořezávala červená světla a uprostřed tanečního prostoru visel (nazvěme to pracovně) "lustr"olbřímích rozměrů. Úplně lustr to samozřejmě nebyl, ale jak jinak nazvat rotující několikaramennou dekoraci s blyštivými, jakože vánočními, zlatými řetězy?! Nevím, ale dojem to udělalo monstrózní! V tu ránu nás měla Giegling parta namotané...



Došlo nám, že tady se opravdu přemýšlelo, čímž byla zodpovězena i nastupující otázka na sílu zvuku v této hodině. Bylo prostě jasné, že hlasitost se bude postupně zvyšovat s přibývajícími hodinami. Nyní se dalo polohlasem konverzovat u baru a na velké části tanečního parketu, odpočítávat minuty do půlnoci, anebo se zvolna přitočit dopředu, pakliže vás aktuální "vibe" nutil vrtnout kopýtkem. To byl můj případ. Vinylové desky pouštěly dvě dámy, Elli a Chriso, a byl to warm-up, jak ho mám rád - směs stylů rovných beatů různých rychlostí, druhů a stáří, občas bylo třeba odstranit chraptění jehly zabordelené prachem, zkrátka "nice human touch", jak by to nazval KamCZa. To, že dámy desky nechávaly dohrát, a pak jen prolnuly na posledních pár desítek vteřin, ničemu nevadilo. Ba naopak, tempa se mohla měnit ze 110 na 125 a zpět a tato pestrost dokonale zapadala do konceptu večírku.



Okolo jedné hodiny se za sporákem vyměnil kuchař. Duo od kolotočů, Kettenkarussell, znám z předloňského živáku na dolním pódiu v Crossu v rámci VPX, kde jsem ale valnou většinu propařil nahoře. Během tří hodin v MeetFactory mi došlo, jakou chybu jsem tehdá učinil. Není totiž haus jako haus, a ať se na mne nezlobí ten, kdo vychvaluje sety Kollektiv Turmstrasse či Solomuna, Kettenkarussell jedou jinčí ligu. A jedou ji v mému srdci bližších kolejích. Zaprvé - nikam se to nežene, zadruhé umí skvěle pracovat s dynamikou použitých zvuků své produkce a zatřetí to má ducha a "flow" tracku tě neustále překvapuje. Kettenkarussell znamená česky řetízkáč. Naprosto přesný název. :) Jako kdybyste jeli furt dokola na kolotoči, který pohání strojek z dětské natahovací krabičky s balerínou, jemně klape a cvaká, až na to, že krajina kolem se během kolotočové vyjížďky náhodně mění. Tu krákne vrána, tu pípne vrabčák, semtam něco přeskočí v pohonném mechanismu...

Tři hodiny "brejličkovýho hypna" na výbornou. Jen pro formu dodám to, co bylo už výše zmíněno, a to, že se začátkem jejich show šla hlasitost nahoru. Stejně tak obří lustr zmizel a nám došel ten skvělý fór s jeho účelem. Na začátku vyzdobit a zaplnit prostor, zbavit tak první návštévníky trapného pocitu z osamocení ve velkém prostoru, posléze uvolnit parket tanečníkům. Klub se totiž kolem půl jedné téměř zcela zaplnil. Prosté, avšak geniální řešení! I světla, z pohledu tanečníkova nesymetricky pověšená, se během "lajvka" plně zapojila do tvorby "atma". A do toho nedusivá mlha, hodně mlhy... Za DJem fungoval shluk bílých reflektorů, jenž občas silně zasvítil do lidí, nad ním pár červených a modrých želviček a asi čtyři zářivky. Vše tak trochu halabala pověšené, nicméně i toto skvěle fungovalo. Znáte tu hlášku o organizovaném chaosu? Něco do sebe to zkrátka a jednoduše má...



Tři hoďky utekly jak Giegling crew z Let It Rollu a dohrávajíci dvojici vyměnil Map.Ache, polovina dua Manamana a spolumajitel labelu Kann, také v live show. Další dramaturgický posun! Map.Ache spustil trochu víc "progy muziku". Jinými slovy to, co během KK jen zvolna vystrkovalo růžky z bublající hladiny deepu, se nyní naplno vyjevilo. Melodie, atmo plochy, electro cvrlikání a tak podobně. To vše nás nutilo dál a dál tančit, pít víc lihovin a stále šířeji se usmívat. Přiznám se bez mučení, že dál mé pocity a účinkování nelze jasně specifikovat, ego se rozplynulo a já se nechal unášet atmosférou, co to šlo. Závěrem se sluší dodat, že takhle vymazlený a originální mejdan jsem už dlouho v Praze nezažil a že je to ta správná cesta, jakou se ubírat. Big up MeetFactory, reputace plně napravena!

AhZ

foto: Richard Hodonický