REPORT
Report z akce Adam Beyer @ Roxy od čéši
Tak se vám opět musím přihlásit s reportem z našeho nejlepšího klubu v Praze, z klubu Roxy. Krásný sobotní den ve znamení letních teplot a slunečních paprsků dával předzvěst tomu, že to v Roxy bude asi dost žhavé. A k tomu ještě přidejte jméno tak známé a tak uznávané, jako je pan Adam Beyer, že dostanete výsledek rovnající se sauně a neskutečně nabitému mejdanu. Pojďme spolu sestoupit o pár metrů níže pod povrch pražských chodníků a podívejme se zpětně, jak párty s Adamem Beyerem proběhla...
Roxy tentokrát stav "vyprodáno" nehlásila, a tak se daly vstupenky v poklidu zakoupit i na místě, kam jsem přišel opět v standardní čas, jakým bývá dvanáctá hodina. Chtěl jsem tam totiž být od začátku na set dvojice JB & Flesh, a to se mi podařilo. Bohužel jsem promeškal speciální set Michaela C, který ale dle informací odehrál hodně slušné techno, na které mohli kluci důstojně navázat.
Jak jsem vám již JB & Fleshe představoval minule, po jejich neskutečně kvalitním setu před dvojicí PAN-POT, se jim klub Roxy opět ozval, zda by se zhostili úkolu tak nelehkého a zároveň tak krásného, jakým je připravení taneční půdy samotnému Adamu Beyerovi... Kluci rozbalili svá fidlátka a započalo rozehřívání Roxy na tu správnou teplotu. Že nebyla nízká, o tom bude ještě řeč. JB & Flesh mají perfektně sehrané vystupování a jejich tracky do sebe zapadají jak skládačka Merkur v těch správných rukou. Nemusí se vůbec bát jeden druhého, co za track se tam pustí, oni mají krásný cit na výběr skladeb a jejich hraní vám uteče jako voda. Bylo to excelentní a klub reagoval na každý jejich track přesně, jak si zasloužili.
Teplota v klubu rostla s každým přibývajícím člověkem a pomalu a jistě se dostávala na úroveň nesnesitelného horka, které umí unavit, ale zároveň vám dává znát, že tohle bude ku*va mejdan! Nejsme však z cukru, že? Kdo se chtěl bavit a tančit, zvládne i tohle... Kluci se pomalu začali balit a musela se udělat taková menší akce s krycím názvem "přepojování". Adam Beyer má ve smlouvě uvedeno, že by se nemělo absolutně nic dělat s technikou před jeho vystoupením, bohužel kluci měli laptopy a bylo nutné je odpojit a místo nich opět zprovoznit všechny 4 CD přehrávače. Za asistence managera a Michalela C se to nakonec zvládlo perfektně a Michael C musel odehrát během přepojování ještě několik samostatných tracků, aby se Adam Beyer bez problémů a zcela nerušen mohl pustit do práce.
Byl z toho malinko nervózní, ale zvládl to a pan Beyer s tím neměl sebemenší problém. Byl již na pódiu, měřil asi tak o metr víc než já, koukal jsem na něj jak jezevčík na tramvaj, a těšil se na ty dvě hodiny nespoutaného Drumcode techna. Spustila se pekelná jízda, nejen rytmem, ale i podmínkami v kubu. Už se fakt těším, až se trošku vychytá tento, především v teplých měsících, nešvar, že se v klubu nedá příliš dýchat a pro tělo to bývá opravdu velká zátěž. Adam Beyer pouštěl pecku za peckou a jeho ruce ovládaly mixpult s božskou přesností. Bylo úžasné ho pozorovat a tančit mu za zády a význam slova gradace posunul do úplně jiného rozměru. Nebyla zde fádní plocha, nebyl zde moment zaváhání. Po výborné skladbě nenásledovala jen další pouhá výborná, ale moment překvapení a až následně vystřelení do dalšího tanečního levelu s raketovou rychlostí.
Být v tu chvíli vedle mě jakákoliv Eva, připadal bych si s Adamem před sebou jako v ráji. Techno nebe dostalo nového vůdce, Bůh dostal hmotné jméno... Ne nebojte se, nepropadl jsem psychedelii, ale nevím, jak víc vám přiblížit to, co asi tanečníci a tanečnice prožívali během jeho setu. Adam Beyer v 03:20 oznámil managerovi, že bude "one hour more on stage", takže se, dámy a pánové, jízda prodloužila... Paráda! Každý DJ musí chápat, že se tohle může přihodit kdykoliv a kdekoliv, pro clubbery je to přeci jen obrovský přínos, a proto jsem byl tak vděčný za to, jak pokorně a s pochopením tento fakt Džejár akceptoval a v závěru této prodloužené jízdy se pohupoval v rytmu pana Beyera. Co říci na závěr Adamova setu? Snad jen díky! Nejen, že si tu zahrál, ale že i skončil, jelikož ještě tak hodinu, nebo dvě, a bylo by po nás! Jeden z těch závěrečných tracků byl remix Mobyho "Go".
Následoval obrovský potlesk pro Adama a částečné vyklizení Roxy, která se stala konečně dýchatelnou a pohodlnější... Džejár se toho nebál a ani po takové hvězdě nedal nikomu ani minutu na to, aby měl šanci přemýšlet, zda setrvat a tančit, či přestat a odejít. Tančili jsme všichni, kteří jsme měli ještě sílu. Petr se za pultem oháněl jednou peckou vedle druhé a já už jen z posledních sil odevzdával u zábradlí zbytek své energie. Nohy mě už prosily a já tedy pomalu odcházel... Bylo to fantastické, bylo to nezapomenutelné, jeden z nejlepších techno setů, které jsem mohl za dlouhou dobu slyšet. Díky všem a díky Roxy - opět jsi dokázala, že jsi nejlepší!