Report z akce Creative Presents: Guy J od čéši

Párty s tímto DJem se měla původně konat na stejném místě jako ta s panem Butchem, ale nakonec se vybral pro tento typ události o trochu více komfortnější prostor pražského klubu Lávka. Představte si, žiji tu již skoro 35 let, jezdím na párty polovinu života a nikdy jsem tam nebyl. Jaké bylo v začátku mé překvapení, co se prostoru týče, a jaké bylo nadšení z výhledu, to je až zbytečné popisovat. Byl jsem u vytržení.



Přijel jsem do klubu docela brzy, jelikož jsem chtěl slyšet první hrající dvojici, manžele Adama a Nikolu Cloudovi. Tito dva to mají v DJingu sehrané jako jedna báseň a pokud jim to doma funguje stejně tak jako při hraní a pokud se jim každodenní rytmus ubírá stejně líbivým tempem, musí se dožít sta let v naprosté harmonii. Oni jsou skutečně sehraní, jejich výběr skladeb je uchu lahodící a na rozjezd je to nejen krásná podívaná, ale i úžasná poslechová záležitost.



Procházel jsem se klubem, koukal z terasy na Karlův most a kochal se světly zářícími do tmy pražské sobotní noci. Za pultem již úřadoval DJ Rob Smile a příjemnou hudební kulisu s pomalu se plnícím klubem podtrhovala velmi povedená projekce pod taktovkou VJ Martina. Zvuková aparatura byla vyladěna dokonale a já se již nemohl dočkat, až se klub zaplní těmi správnými, tancechtivými lidmi.



Roba vystřídala jemná, blonďatá, narozeniny slavící IM Cyber. Oslavenkyně dostala mnoho narozeninových polibků a tak na pódiu za přehrávači jen zářila. Hrála opravdu skvostně. Výběr tracků přesně zapadal do atmosféry tak, aby se lidé mohli již pěkně rozehřívat na hlavní hvězdu večera. Musím dodat, že tyto jemnější hudební tóny IM Cyber sluší o dost víc, než jí kdysi dávno prezentované zlámaniny. Tedy alespoň co se mého pocitu a hudební chuti týče.



S potleskem v zádech však již ve dvě hodiny předala žezlo nekorunovanému králi žánru progressive, malému panu Guy J. Hned prvním beatem bylo znát, kdo nás navštívil. Byl to magický vstup do naší taneční mysli. Do našich těl v tu chvíli vstoupila uplně jiná energie. Bylo to něco, jako když narazíte v temném koutu naší planety na úplně novou formu života. Jeho hudba byla jak z jiného světa a i když on sám se prezentoval za přehrávači dost chladným dojmem, my jsme byli rozpáleni do ruda. Pokud jste zavřeli oči, vše jste vnímali jinak - barvy, zvuk i tempo. Vše bylo v dokonalé harmonii a my jsme se nechávali jen unášet tím líbezným proudem.



Přáli jsme si, ať to nikdy neskončí, nohy bolely ale my jsme stále pluli po tanečním parketu dál. Beat za beatem, stále nás dokázal přesvědčit o tom, že to zvládneme a budeme chtít ještě víc. Neskutečné dvě hodiny snové hudby, tanec se stával formou tělesného projevu toho emocionálního nadšení. Děkuji, bylo to fantastické! Po celou dobu se občas někteří lidé trápili horkem, ale naštěstí celou noc byla přístupná terasa, kde se dalo v poklidu vychladnout. Čekal jsem ještě na druhého oslavence DJe Loutku. Loutka slavil neuvěřitelných 25 let za pultem.



Ano, hrál už v dobách, kdy já v třetí třídě pilně naslouchal novým poznatkům do života. Určitě tu bylo i pár těch, kteří, když tohle čtou, nebyli ani na světě. Loutka, legenda české taneční scény. Skvělý DJ, úžasný člověk, neúnavný šiřitel dobré hudby a nálady. Smekal jsem pomyslný klobouk a za rytmu jeho hudby pomalu opouštěl klub. Přeji mu mnoho dalších let za pultem a sobě zároveň ještě mnoho dalších let před ním... Děkuji za výborný mejdan, děkuji všem, kteří tančili a bavili se tak jako já.

čéša

foto: bimbo