REPORT

 

The Best Of Decadance

Kdyby mi někdo den před touhle akcí řekl, že to bude jedna z mých nej akcí posledních několika týdnů, tak se mu vysměju. Po několika desítkách minut jsem ovšem hned byla přesvědčená, že litovat této noci rozhodně nebudu! :)

 

Kdyby mi někdo den před touhle akcí řekl, že to bude jedna z mých nej akcí posledních několika týdnů, tak se mu vysměju. Po několika desítkách minut jsem ovšem hned byla přesvědčená, že litovat této noci rozhodně nebudu! :)

Line-up sice nenabízel žádné zahraniční jméno, ale to nezabránilo mému rozhodnutí poznat zase nějaké nové místo, a zjistit, jak se paří i v jiných koutech naší republiky. Dalším důvodem byla účast spousty mých dobrých kamarádů, bez kterých si už nedovedu představit snad žádnou akci.

Něco kolem půl deváté jsme dorazili na místo. Musím říct, že místní Kulturní dům je pro takovouto větší party jako vyšitý, prostor je to opravdu moc hezký, míst k sezení tak akorát a vůbec celý vnitřek vypadal moc příjemně.

Na hlavní stagei to už rozjížděl pro mě naprosto neznámý DJ Daiff Cooker, jeho set nemůžu posoudit, protože jsem lítala po celém KD a sháněla a potkávala další a další známé, kterých bylo požehnaně.

Na Dana Cooleyho už jsem se přesunuli na parket a pomalu se začínali "rozehřívat". S přibývajícími minutami se zvyšoval i počet příchozích a parket se začínal docela slušně zaplňovat. Ve 23 hodin vystřídal Cooleyho Michael Burian, a v tu chvíli už úplně zaplněný kulturák úplně ožil a party se rozjela naplno.

Lidí bylo tak akorát, takže problém s místem na tancování rozhodně nebyl. Každý si mohl zaskotačit, jak mu bylo po chuti, a tak by to myslím mělo být. :)

Burian mě překvapil některými deskami, které jsem byla zvyklá slyšet od Orbitha, přijde mi, že na každé akci teď hraje Burian něco jiného, každopádně se dočkal kladných reakcí soudě podle vískotu lidí a zvednutých rukou.

To už jsem se začínala těšit na Sadlera, jehož hudba mě dokáže řádně rozveselit a rozjančit. Přesně tak se i stalo, a nikdy nezapomenu na pohled do davu, kde většina lidí skákala s rukama nad hlavou. Ten večer se usmíval snad opravdu každý, dobrá nálada vládla všude, kam jsem se podívala, bylo vidět, že se všichni skvěle baví.

Samozřejmě největší řev v sále nastal po příchodu Orbitha. Přišlo mi, že hrál o něco tvrději, než v poslední době na několika akcích, ale každopádně i on sklízel zasloužené ovace.

Ladida, která celou party uzavírala, mě začátkem svého setu moc nezaujala, tak jsem se taky aspoň na chvíli dostala na druhou stage, kde jsem si zapařila akorát na skladbičku Beauty Never Fades a šla si sednout nahoru k baru.

Těm asi patří i moje jediná výtka k celé party, barů bylo málo, žíznivých lidí moc, :( ale dalo se to, zas tak velký problém to nebyl. :)

Opravdu to byla neskutečně moc rozjetá akce, kde na lidech bylo vidět, že se přišli bavit, bezstarostně si zapařit a díky tomu se v místním KD vytvořila neuvěřitelná atmosféra, na kterou jen tak nezapomenu. Díky.

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016