TATA BOJS

TATA BOJS

Tata Bojs se zakládají ve druhé polovině osmdesátých let na základní škole Sušická, kde se osudově potkávají budoucí baskytarista Mardoša, bubeník Milan Cais a kytarista Mareček Padevět. První koncert odehrají v roce 1988 v tělocvičně TJ Spartak Dejvice na hanspaulském festivalu. Počáteční sympatické neumětelství kompenzují energií, humorem, ale rovněž schopností vymyslet chytlavou písničku. Stávají se vítaným zpestřením koncertů známějších skupin, které si je s oblibou zvou jako předkapelu. V roce 1991vydávají u firmy Black point koncertní kazetu Šagali šagáli (Black Point/1991), začínají vystupovat samostatně a jejich divadelně koncipované koncerty (zejména v domovském klubu Delta) si získávají popularitu mezi gymnaziální mládeží. V momemtě, kdy mají k vydání připravené Ladovovo album (Black Point/1995) opouští kapelu kytarista Mareček Padevět. Po mezifázi, vyplněné záskokem Ondřeje Ježka a Františka Štáfka ze spřátelených OTK, nastupuje v roce 1995 na post kytaristy Marek Doubrava. V nově utvořené trojicí natáčejí alba Ukončete nás (Indies/1997) a poloakustický živák Nekonečná stanice (Indies/1998) - takřka crossoverová tvorba tohoto období znamená nejen přitvrzení, ale rovněž slyšitelný muzikantský posun. V letech 1996 a 1997, krom častého koncertování, připravují s týmem kolem mladého režiséra Martina Krejčího dva ročníky velkolepé multimediální akce nazvané Tashow. Invenční skloubení koncertu, divadelního představení a filmových projekcí nemá u nás obdoby a zřejmě zůstane jejich nejpodceňovanějším počinem. Přelomový je rok 2000, kdy vychází u firmy Warner music výborné album Futuretro (Warner music/1997) a Tatabojs nejenže se dostávají do rádiových rotací a tím i do širšího povědomí, ale hlavně se při nahrávání seznamují se zvukařem a  producentem Dušanem Neuwerthem a se zpěvačkou Klárou Nemravovou. Invenční kombinace taneční a kytarové hudby jim získává čím dál tím početnější publikum a rovněž respekt mezi odborníky - výsledkem je nominace na výroční ceny akademie populární hudby Anděl 2000 za nejlepší album a (paradoxně) objev roku a Anděl 2001 pro Martina Krejčího za nejlepší klip (ke skladbě Duševní). Přichází však rána v podobě odchodu Marka Doubravy, který se chce nadále intenzívněji věnovat své kapele Hm... Nahrazuje ho další talentovaný kytarista Maťo Mišík a v roce 2002 společně vydávají Biorytmy (Warner Music/2002). Producentsky se na nich opět podílí Dušan Neuwerth a pěvecky i autorsky "neustálý host" Klára Nemravová. Úspěch alba je stvrzen předáním zlaté desky, dvěma cenami Anděl 2002 a vyprodaným koncertem na pražské Brumlovce. V roce 2003 dochází k další personální výměně, když Maťo Mišíka střídá Vladimír Bár. Následuje další úspěšné vystoupení na Brumlovce. Krátce nato si Tatabojs na Deltě zařizují studio Gui-tón, v němž natáčejí odvážné koncepční Nanoalbum (Warner Music/2004). Vrcholem jejich snažení je prozatím koncert v zaplněné T-Mobilem areně, konaný v rámci Nanotour, jehož záznam by měl v příštím roce vyjít na DVD.

Milan Cais p3D-02 - bicí, zpěv
Mardoša - baskytara
Vladimír Bár - kytara
Dušan Neuwerth - sound
Klárka Nemravová - zpěv

host: Jiří Hradil - klávesy

www.tatabojs.cz


LU

Při poslechu debutového alba kopřivnicko-příborských LU se neodbytně vkrádá otázka, jak je možné, že o této partě ví tak málo lidí. Možná je to tím, že LU existují teprve dva roky, možná skutečností, že tahle zajímavá kapela pochází z oblasti, která se hudebním centrem teprve stává...  Prostý příběh s otevřeným koncem - to jsou LU: V roce 2002 se kytarista Zbyněk Machetanz rozhodl, že dá naplno průchod svým skladatelským a zpěváckým ambicím. Šuplík má plný nápadů, oslovuje tedy basáka Martina Vašicu, kytaristu Martina Pýchu, bubeníka Hynka Kováře a dohromady v příborské zkušebně nahrávají album, které zakrátko vydávají na labelu Piperecords. Takto nenápadně, stranou mediální pozornosti, vzniká jedna z nejlepších tuzemských desek poslední doby, která mimo jiné potvrzuje slova o renesanci kytarové hudby (i) u nás. Lu bývají přirovnáváni například k Pearl Jam, Blond Redhead, Sonic Youth, Codein, Pinback a dalším, jisté však je, že jejich hudební výraz založený na proplétajících se kytarách a výrazném zpěvu je zcela osobitý. Ačkoliv kvůli časové zaneprázdněnosti jednotlivých členů toho zatím naživo moc neodehráli, mají už za sebou mj. úspěšné vystoupení před slavnými Enon v kopřivnickém klubu Nora. A koncertů by mělo přibývat. Na konci listopadu se v rozšířené pětičlenné sestavě zůčastnili Malé Alternativy (soutěžní sekci festivalu Alternativa 2004), kterou vyhráli, v prosinci pak ve stejném složení předskakují spřáteleným Tatabojs v klubu Delta. O téhle kapele ještě uslyšíme...

Martin Vašica: baskytara, zpěv
Hynek Kovář: bicí
Zbyněk Machetanz: zpěv, kytara, ostatní


a hosté:

Honza Szabo: klavesy
Adam Kovář: double bass

www.piperrecords.cz