LIVE IN PRAGUE

Anglická kapela Stereo MCs je v současné době na turné k novému albu Paradise, do Malé sportovní haly v Praze zavítá už v pátek 25. listopadu. Před koncertem v německém Hamburgu jsme měli možnost položit Stereo MCs pár otázek.

Vypadá to, že 80. léta jsou opět v kurzu. Vaše hudební kariéra začala právě v této době. Máte pocit, že se něco z 80. let opravdu vrátilo?

Nemůžeme říct, že by se opakovalo něco z 80. let. Před nějakými dvaceti lety tu byla spousta nekvalitní hudby a rap otevřel novou hudební kapitolu stejně jako předtím například punk. Hudba začala za něco stát až ke konci 80. let, kdy z ní byla cítit energie, začaly se prosazovat taneční styly. Dnes je hudba naprosto hybridní a je v ní tolik různých vlivů a stylů, to je na ní teď opravdu vzrušující.

Jak se za tu dobu změnil rap a hip hop?

Máme za to, že tyto styly jsou v současnosti daleko tvrdší, ale to je dáno hlavně vývojem technologie. Lidé mají zájem vydávat daleko kvalitnější hudbu a tím, jak se dostává do různých koutů světa, tak stále roste a vstřebává nové vlivy. Například v Anglii je nyní tolik odlišných hudebních stylů, které byly ovlivněny rapem. Je tu prostě tak strašně moc druhů hudby a komerční rap reprezentuje jen jednu malou přihrádku v té záplavě alternativních a experimentálních rapových stylů, které bují všude kolem.

Předposlední album Deep Down and Dirty se hodně objevovalo i v reklamě. Jaký názor máte na tohle propojení?

Nikdy jsme se o tom nenamáhali přemýšlet. Byli jsem rádi, že se naše desky začaly objevovat v obchodech a tím už se naše hudba stala produktem. Ale záleží také na tom, jestli ten produkt za něco stojí. Nesnažíme se vyrábět nějaké náboženské artefakty, tohle je hudba. Hudba už teď živí nás i naše rodiny. Pamatujeme si ale doby, kdy jsem dělali hudbu a žádné peníze jsme za to nedostávali. Byli jsme taky úplně na mizině, ale to nás neodradilo. Teď za námi lidé chodí a říkají, že si můžeme vydělat peníze tím, že vytvoříme to či ono. Nám to nevadí. Kdyby nám nabízeli, ať prodáváme zbraně, tak to samozřejmě nevezmeme, ale tohle nikomu neškodí. Samozřejmě si musíme dávat pozor, co přijmout a co odmítnout.

Opustili jste své původní vydavatelství máte vlastní label "Graffiti", na kterém vyšla nová deska. Zvolili jste záměrně svobodu místo jistoty?

Co je to za jistotu, když prakticky zabíjí tvojí kariéru? To je problém velkých labelů. Když neprodáš určitý počet desek, tak se na tebe vrhnou a zakážou ti dělat to, co chceš. Vysává to z tebe život a přivádí tě to do deprese.
Když Chris Blackwell provozoval Island Records, všichni tam milovali hudbu a bylo to úplně bez problémů. Prostě jsme tam přišli s kazetou a oni z ní bez keců udělali desku. Ale jakmile se změnilo vedení, tak nám každý začal říkat, co máme dělat, jak máme dělat desky, jak máme točit klipy. Teď  jsme mnohem šťastnější a Island Universal jsou taky mnohem šťastnější, protože nevěděli, co si s námi počít.

Jak byste charakterizovali vaše nové album Paradise?
Máme za to, že každá deska, kterou jsme vytvořili je radikální. Někdo prostě píše písničky o vztazích a buď má co říci způsobem, který se tě opravdu dotýká nebo to může být jako když si dáš nějakou sladkost. Dneska žijeme jiný život než ten, který žili naši rodiče. Muži a ženy jsou jiní, jejich role jsou jiné a lidé jsou hodně zmatení. Myslíme si, že by se o tom mělo více mluvit.
Když si přečteš texty na tomhle albu, tak zjistíš, že se snažíme být tak aktuální, jak to jen jde. Ale pořád je to spíš o pocitech, nechceme být zbytečně hloubaví.
Samozřejmě, že Warhead je politický track, protože se v něm mluví o lidech, kteří rozpoutávají války. Na světě zuří spousta válek a spousta lidí na tom vydělává. Protože lidé z nejvyšších kruhů nejsou příliš poctiví a upřímní. Ale pokud je člověk jen tak na ulici, tak ho můžou zavřít proto, že nemá pojištěné auto. Proto jsme napsali Warhead.

Jaký vztah máte vy osobně k Djingu?

V kapele je nás pět, s DJingem to nemá nic společného. Jsme živá kapela, jejíž jednotliví členové sice jako Djové vystupují, ale na koncertech hrajeme naživo, je to pro nás nejzajímavější.
Lidé, kteří stáli na začátku současné scény byli velmi nadaní a v podstatě se jim podařilo provést hudební revoluci. Dneska se chce každý stát Djem, z Dingu se stal tak říkajíc obchod s bílým masem.
DJing je ve skutečnosti úplně něco odlišného. Například když mixuješ desky a máš do toho živý vokál, tak to najednou získává daleko hlubší kontext. Je to živější a působivější. A proto jsou také například Prodigy nebo Faithless tak populární. Reprezentují vrchol světové taneční hudby a mohou tak dobře konkurovat například Madonně nebo REM, právě proto, že mají vokál, který jim dává identitu.

Jak si užíváte turné k Paradise?

Turné je druh cestování, o kterém si mnoho lidí myslí, že je to senzační dovolená, ale je to spíš jako jet na dovolenou a nikdy nevystoupit z autobusu. Je to skvělé a baví nás to. Občas se nám stýská po rodině, ale víme, proč to děláme a děláme to rádi. Je to celkem únavné, nesmí se to přehánět, ale rádi  se podíváme třeba zrovna do Prahy.

Oficiální webové stránky Stereo MCs: http://www.stereomcs.com/

Jako special guest vystoupí před Stero MCs Nana Zorin. Více info o kapele najdete na http://www.nanazorin.cz/. Po koncertě Stereo MCs bude taneční party, kde vystoupí Dj Tráva a DJ Loutka.

Vstupenky je možné zakoupit v síti Ticketpro za 500 kč,- + poplatky.

Veškeré informace na http://www.liveinprague.cz.

Biografie Stereo MCs

Rob Birch a Nick Hallam se potkali v Nottinghamu v polovině 80. let a ještě než se přestěhovali do Londýna, stačili založit první inkarnaci Stereo MCs a vydat debutové album 33 45 78. Pracovali na něm s absolutním zaujetím - ve studiu, které poskytovalo jen nejzákladnější vybavení, manuálně vyráběli bicí smyčky a vytvářeli osobitý zvuk. Vznikla z toho syrová deska znějící nadmíru originálně. Tento počin přilákal pozornost podobných interpretů, jako jsou Jungle Brothers, kteří  se, jakožto hlavní hvězdy,  objevili hned na druhém albu Supernatural, vydaném v roce 1990.

Stereo MCs vytvořili britskou podobu čistě americké disciplíny ovlivněnou rostoucím přílivem acid housu, formací Public Enemy a ranými rapovými interprety. Podařilo se jim to, čeho nikdy před tím žádná britská skupina nedosáhla: vytvořit věrohodný londýnský hip-hop s potenciálem zaujmout davy.

Turné k jejich doposud nejúspěšnějšímu albu Connected, které v roce 1992 otřáslo žebříčky hitparád, absolvovali po boku takových hvězd jako U2 či Happy Mondays a vybudovali si tak pozici hudebních ikon 90. let. Pořádali skvělá živá vystoupení, vydávali vynikající mixy, jejich Djové patří k těm nejžádanějším. Až v roce 2001 se jim konečně podařilo vydat čtvrté, napjatě očekávané album Deep Down and Dirty.

"Když ta deska v roce 2001 vyšla, příliš jsme si nevěřili. Čekalo se od nás hodně a bylo těžké nenechat se tím očekáváním ovlivnit. Byli jsme napjatí a nemohli jsem si vychutnat to, na čem jsme pracovali."

Vznik alba Paradise

Ze své studiové základny nazývané "obývák" (nacházející se v samém středu Brixtonu) vytvořili Nick s Robem další kapitolu v historii kapely. S příznačnými pulsujícími basy nabitými energií a zdravou dávkou soulu je jejich novinka nepopiratelně věrná stylu Stereo MCs, ale osvobození z pout velkého labelu dodalo tomuto albu nádech bezstarostného optimismu, který na předchozí desce Deep Down and Dirty znatelně chyběl.

Stereo MCs se snaží přesvědčit posluchače o zbourání předsudků vůči sobě. To, že nikdy, ani před ani po vydání svého debutového alba 33 45 78 v roce 1989, nezněli jako žádná jiná kapela, hraje v jejich prospěch. První skladba Warhead obsahuje úvodní prohlášení vyjadřující postoje členů. Je směsicí neomylně rozpoznatelných basů, trubky a kláves, která tvoří ostrý kontrast k Robovu lakonickému stylu rapování. Nové album se bezděčně dotýká jádra popularity Stereo MCs a samotná kapela o něm prohlašuje, že je v něm jistá dávka  chytlavosti, aniž by sklouzávalo k popu. Obsahuje záměr a ubírá se směrem, který se kapele zamlouvá.

V dalších skladbách jako Don't Know a First Love se zračí svěží upřímnost a hravost. Posledně zmiňovaná skladba obsahuje Robův zrychlený duet se sebou samým, který je reakcí Stereo MCs na současný trend využívat v hip-hopu zrychlené refrény. Zábavný podtón skladeb Sun a Float On, ve kterých se jiskřivé klávesy trumfují s říznými beaty a žhavými trubkami, je výsledkem vytváření hudby ve vlastním prostředí a patří k tomu nejlepšímu, co Stereo MCs za dobu své patnáctileté existence vyprodukovali. Kapela změnila některé členy a tím se do jejího repertoáru dostal i soul. Nabytá rapová skladba Breathe Out, ve které beaty ve stylu Dre volně přechází do zvučného  drum'n'bassového vokálu hostující  Sary J, vytváří výborný kontrast s bluesovou, zamilovanou The Fear, na které hostuje úžasná  Stephanie Mckay. Přesně takovéto skladby dodávají Stereo MCs sebevědomí pokračovat v neočekávaných počinech.

Stero MCs pevně věří, že tváří v tvář svázanému zvuku většiny současného popu, R'n'B a rocku, dokáže Paradise se svou do očí bijící lhostejností vůči současnému hudebnímu kánonu znovu spojit představivost mnoha fanoušků s různým vkusem stejně jako to před ním dokázalo album Connected. Samozřejmě, že je tu spousta nových hip-hopových desek, které Rob s Nickem obdivují a zařazují je do svých stále různorodějších setů  ("obývák" proslul svým neutuchajícím entuziasmem pro beaty jakéhokoliv ražení od Jay-Z po Two Lone Swordsmen), a nadále se úspěšně vyhýbají tomu, co se od nich očekává - stále se vymykají jakémukoliv zaškatulkování. Jediné co potřebují, je podpora lidí, kteří sdílí jejich vizi.

Tento rok se Stereo MCs vrátili na místo činu, když  si je Michael Eavis vyžádal v nejvyhledávanějším čase do tanečního stanu na Glastonbury, kde v roce 1994 předvedli jedno ze svých nezapomenutelných vystoupení. Další den se objevili na Wireless Festivalu, který se konal v londýnském Hyde Parku. Tato dvě vystoupení byla skvělou příležitostí k otestování jejich nového materiálu v živé podobě a zejména pak jejich úvodní skladby nesoucí stejný název jako celé album. Když slyšíte jejich typicky nezařaditelným elektronik-rap-funk, tak vás nemůže napadnout nic jiného, než že se určitě stane hudební kulisou všech letních venkovních akcí.

Paradise, z nějž je cítit vliv mnoha nových umělců, které si Stereo MCs přizvali, aby opět obohatili svůj zvuk, je krokem na výsluní taneční hudby. Pro kapelu je však nejdůležitější, že opět nalezla polohu, ve které vládne zapálení pro věc a že organizovaný chaos již nese své ovoce v podobě pátého alba, které se poslouchá se stejně velkou radostí, s jakou bylo vytvořeno.

Oficiální webové stránky: www.stereomcs.com
V nejbližších dnech budou  spuštěny webové stránky projektu LIVE IN PRAGUE (www.liveinprague.cz).